Monument

  

 Památník Velkého požáru Londýna (Monument to the Great Fire of London), více známý pod označením Monument, je 61 m vysoká věž v City, poblíž London Bridge. Nachází se na křižovatce Monument Street a Fish Street Hill, 61 metrů od místa kde roku 1666 vypukl Velký požár Londýna.

Skládá se z obrovského rýhovaného dórského sloupu z portlandského vápence, s uzavřenou schránkou ohně na vrcholu. Autory návrhu byli Christopher Wren a Robert Hooke.

Západní strana podstavce památníku obsahuje reliéf od Caia Gabriela Cibbera, zobrazující City zničenou požárem a Karla II. a jeho bratra Jakuba, vévodu z Yorku (později Jakuba II.) spolu s alegorií Svobody, Architektury a Vědy, které jim udělují rady pro rekonstrukci City.

Výška památníků 61 m je dána vzdáleností místa kde je postaven od místa, kde v obchodě královského pekaře Farynora požár vznikl. V době svého vzniku (v období let 1671 až 1677) byl nejvyšším volně stojícím kamenným sloupem na světě.

Na vrchol památníků je možno vystoupit po úzkém schodišti uvnitř sloupu. Schodiště má 311 schodů. V 19. století byla vyhlídková plošina na vrcholu památníku vybavena ochrannou sítí, aby byla snížena možnost skoku z ní, poté co v období let 1788 až 1842 spáchalo 6 lidí tímto způsobem sebevraždu.

Tři strany podstavce památníku obsahují latinský text. Na jižní straně je popis akcí, které podnikl Karel II. po požáru. Nápis na východní straně popisuje vznik památníku a seznam starostů té doby. Na severní straně je popsáno jak požár vznikl, jaké škody způsobil a jak bylo dosaženo jeho uhašení.

Wren a Hooke navrhli památník jako vědeckou pomůcku. Středovou šachtu ve spojení s podzemní laboratoří, je možno použít jako dalekohled a pro gravitační pokusy. Vrcholek sloupu je upevněn na čepu a je ho možno otevřít. Každý ze schodů má přesnou výšku 6 palců, což umožňuje provádět přesné měření barometrického tlaku.

Další památník spojený s Velkým požárem Londýna – Zlatý chlapec od Pye Corner (Golden Boy of Pye Corner) je umístěn poblíž Smithfieldu, kde požár skončil.

Text převzat z WIKIPEDIE: 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pam%C3%A1tn%C3%ADk_Velk%C3%A9ho_po%C5%BE%C3%A1ru_Lond%C3%BDna
 

Velký požár Londýna (1666)

Velký požár Londýna se přehnal přes centrální části londýnské City, řádil od 2. září do 5. září 1666 a zničil velkou část City uvnitř starých římských městských hradeb. Předchozí dva požáry v Londýně v letech 1133 a 1212, které způsobily velké škody na městských stavbách byly do té doby označovány stejným přívlastkem. Později, v době Druhé světové války, 29. prosince 1940 nálet Německého letectva vyústil v požár, který bývá označován jako Druhý velký požár Londýna.

Požár vznikl v sobotu, 2. září 1666, ráno v ulici Pudding Lane, v domě pekaře Tomase Farrynora, pekaře krále Karla II. Farrinor pravděpodobně zapomněl uhasit oheň v peci když šel večer spát a krátce po půlnoci jiskry z doutnajících uhlíků zapálily palivové dříví u pece. Pekař i se svou rodinou stihl uniknout z hořícího domu oknem v poschodí, ale jeho hospodyni se únik nezdařil a byla tak první obětí požáru. Během hodiny byl informován starosta City sir Tomas Bloodworth, který však situaci podcenil.

Pro stavbu většiny domů v Londýně té doby byly použity hořlavé materiály (dřevo a sláma) a jiskry z hořícího pekařova domu zapálily sousední domy. Podporován východním větrem se požár začal šířit Londýnem a počáteční snahy zabránit jeho šíření zbořením pásu domů jako požární zábrany byly neorganizované. V úterý vítr začal polevovat a ve středu požár začal slábnout. Ve čtvrtek dopoledne už byl skoro pod kontrolou, ale navečer plameny znovu vyšlehly u Temple. Některé domy byly odstřeleny a tím byl oheň překonán.

Škody

Požár z roku 1666 byl jednou z největších katastrof v dějinách Londýna. Zničil 13 200 domů, 87 chrámů, 6 kaplí a 44 cechovních sídel, Královskou burzu, Custom House, původní katedrálu svatého Pavla, Guidhall, Bridewell Palace, městské vězení, Session House, čtyři mosty přes řeky Temži a Fleet, tři městské brány a domovy 100 000 lidí, což byla jedna šestina obyvatel města.

Počet obětí požáru není přesně znám. Tradičně se předpokládá malý počet (9 - 16), ale některé novější prameny spekulují o možnosti až tisíců obětí vlivem vdechnutí kouře .

Tak velký rozsah škod způsobený neúmyslně způsobeným požárem nebyl na světě zaznamenán. Uvnitř hradeb bylo zničeno pět šestin města (1.3 km²) a vně hradeb asi jedna šestina (255 000 m²) plochy, která zůstala uvnitř města nepoškozena. Zůstaly stát jen ojedinělé stavby domů.

Hodnota zničeného majetku byla odhadnuta asi na 10 miliónů liber. Zničeny byly nejen domy ale i obrazy a knihy. Požár měl ale i pozitivní efekt – zastavil šíření morové nákazy, která zasáhla Londýn předchozí rok a bývá označována jako Velký mor, a která dle soupisu mrtvých způsobila smrt 68 590 lidí (podle některých odhadů však až 100 000 lidí).

Důsledky

Zhotovením plánů na rekonstrukci města byl pověřen Christopher Wren. Navrhoval vybudovat hlavní třídy ve směru sever-jih a východ-západ, postavit kostely na izolovaných, významných místech, soustředit veřejný život na nově postavených náměstích, soustředit nejvýznamnější cechovní sídla do jedné skupiny budov připojených ke Guildhall a postavit krásné nábřeží na břehu řeky od Blackfairs až po Tower. Wren chtěl vybudovat nový systém ulic s odstupňovanou šířkou – 30, 60 a 90 stop.

Vzhledem k tomu, že mnoho budov zůstalo ušetřeno požáru a jeho majitelé kladli výrazný odpor proti jejich zboření Wrenovy plány se neuskutečnily. To je hlavním důvodem středověkého rázu současného Londýna. Wren byl pověřen obnovou zničených kostelů a katedrály svatého Pavla a rekonstrukci městské zástavby řídil Robert Hooke.

Od roku 1667 Parlament založil fondy pro rekonstrukci města z výtěžku nové daně z uhlí. Nové domy byly stavěny z nehořlavých materiálů (cihel a kamene), byla zlepšena kanalizace a zlepšila se dopravní dostupnost.

Text převzat z WIKIPEDIE: 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_po%C5%BE%C3%A1r_Lond%C3%BDna_(1666)